V dobách mého dětství mi bylo sděleno, že nemohu a nedokážu psát. Psala jsem a vlastně stále píšu, když mě nehlídá počítač – zrcadlově.

Svět příběhů jsem ale navzdory nezvládnutí češtiny milovala, a tak jsem si ho ve své fantazii zavřela do sebe, aby mi úplně nezmizel.

Ale slova a věty se uvnitř mé představivosti neustále draly ven v podobě obrazů, které tvořily příběhy tak silné, že když jsem začala ve své hlavě pomyslně psát, bylo to tak mocné, že to vůbec nešlo zastavit. A já najednou nemohla jinak a opět začala tvořit...